Adventní čas

Na prosinec se vždycky moc těším a snažím se plánovat dárky hodně dopředu – hlavně pro holky. Aby to bylo něco, co opravdu využijí, ocení a nebude to pak jen ležet v koutě. Současně, aby se to týkalo toho, co holky aktuálně zajímá. Dopis Ježíškovi jsme ještě nepsali, Adélky už jsem se letos sice na přání ptala, ale ještě úplně nevěděla, co chci vědět. Dárečky rozbaluje ráda, ale že by to bylo něco, co vyloženě vyžaduje, to určitě ne.

Balanční sovičky z loňského kalendáře

Ani nevím, jestli se víc připravuju na dárky pod stromečkem, nebo na věci do adventních pytlíčků… Adventní pytlíčkový kalendář jsme měli už loni a už v tom roce a půl se každé ráno těšila, až si bude moct jeden rozbalit. Zatímco loni měla v pytlíčkách balanční sovy a části navlíkačky, letos jsem to udělala trošku rozmanitější. Chtěla jsem podpořit její zájem o barvy, a tak snad první pořízenou věcí byla barevná hnízdečka z 3D tiskárny zakoupená přes FB.

Pytlíčky máme ušité z loňska

Přes ten jsem koupila i doma šité magnetické rybičky s udicí. Velký úspěch měly taky usměvavé nafukovací balónky a sponečky. A taky pár duplo zvířátek, které jsem koupila z druhé ruky. Co moc nezaujalo byly puzzle, které mi zabraly nejvíc času (hlavně jejich stříhání :D). Hodně zvážím, jestli je příští rok do pytlíčků zařadím, lepila jsem je většinou sama, podobně jako před rokem.

S adventním kalendářem ze skupinky

Zcela neplánovaně jsme nakonec měli sady kalendářů dvě, když mě kamarádka přidala do FB skupinky s výměnou pytlíčků (každý člen vytvořil 24 stejných pytlíčků pro jeden den a z pytlíčků od všech členů se potom sestavil celý kalendář). Musím říct, že jsem ráda, že jsem do toho šla, většinou se jednalo o další tvoření s dětmi a Aďa byla nadšená. Třeba zrovna z lepení puntíků (baněk) na vánoční stromeček.

I hnízdečka měla velký úspěch a pořád mají, jen je musíme trošku schovávat před Šárkou, která je hodně žužlá (u hnízd by to tolik nevadilo, ale ti panáčci jsou přeci jen drobnější). Na následující fotce je vidět bílé hnízdečko s panáčkem a červená rybka.

Mikuláš u nás zatím nebyl ani jsme na žádné akci s ním nebyli, nelákají mě čerti ani balíčky plné sladkostí. Trojici Mikuláš + anděl + čert zná Adélka hlavně z knížek, čerty letos vidět nechtěla. Balíček od Mikuláše měla tedy za oknem a obsahoval hlavně vánoční čtení (Čekáme na Vánoce, Krtek a Vánoce, Co se děje o Vánocích…), taky nějaké nafukovací balonky, sponky a bublifuk s Krtkem. Domů si Mikuláše s čerty ani zvát nechci, tady chci udržet bezpečnou zónu 🙂

Sponky s pramínky z balíčku od Mikuláše vyzkoušela Aďa okamžitě

Ptáte se, proč tolik čtení? Adélka knížky miluje a konečně vydrží i u delšího příběhu, takže jsem letos začala mohutně doplňovat knihovničku i během roku. A co je skvělé, po Vánocích už začaly knížky ve velkém zajímat i 10měsíční Šárku – přímo vyžaduje, aby si mohla sama listovat. Zarputilé listování doplňované jejím úžasným „Jéééééé!“ při otočení stránky, to vážně nemá chybu! 🙂 Na začátku prosince začala ukazovat prstem, a tak ač se snažím věnovat i znakování, tohle zatím převládá.

Jejda, mámo, ono to hoří!

 

Vidíš to, jo?!

 

No TÁÁÁÁMHLE přece!

Z tradic se snažím stíhat alespoň pár základních věcí, ale hlavní pro mě je to příliš nehrotit a spíš si užívat rodinnou pohodu. Myslím si, že až na jeden večer, kdy jsem nevychytala pečení pracek (jejichž výrobu manžel fakt nesnáší) se mi to docela podařilo. Každý rok teda máme adventní věnec z vlastního jehličí, letos jsem ho udělala menší a velice jednoduchý (a bohatě to stačilo).

Do pečení už se víc zapojila i Adélka, válení a vykrajování ji moc baví. Vybírala si sice hlavně velikonoční motivy, ale což, třeba na Velikonoce zase uděláme perníčky vánoční… 🙂

Nedělala jsem moc druhů, Aďa stejně má ráda jen ty perníčky (které dělám téměř bez cukru, dávám hlavně med a datlový sirup; tak jsem za to ráda). Pracek byly jen dva plechy (druhý navíc vůbec nešel vyklepávat…), lineckého podobně, sádlových bochánků jsem pak ještě dodělávala další várku (ty jsou pro manžela, i když jsem si taky párkrát zobla, chi).

Každoročně taky chodíme na rozsvěcení stromečku, to je u nás ve vsi moc pěkně udělané. A nesmí chybět vánočka, doma dělaná a s láskou pletená 🙂 Letos jsem dělala vánočky hned tři, ale o tom více v příštím příspěvku, který se bude týkat Vánoc jako takových – a také Ježíška.

 

Publikováno v Doma
2 komentáře Přidat své
  1. Krásně napsáno, máme to doma podobně. Akorát vánočku peču každoročně slepicím, protože se mi nikdy nepovede, natož aby byla tak krásná. 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *