Vánoce 2018

Aby se vánočka nerozjela, vypadá trochu jako ježek

Vánoce byly moc fajn, starší Adélka zase o něco víc vnímala všechno to dění okolo a pro Šárinku byly úplně první. Celý den jsem měla pocit, že to nějak letí – přitom si ze svého dětství pamatuju, jak se na Štědrý den čas vždycky děsně vlekl 🙂

Plech bochánků, upečená vánočka a vpravo už se chystáme motat druhou vánočku

K snídani jsme měli vánočku – jak jsem už nakousla minule, ty jsem letos dělala hned tři. První pro babičku Janu (moji tchýni), u které jsme Vánoce slavili už 15. 12. A další dvě spolu se sestrou, která se chtěla výrobu naučit. Tak co, Gábi, už umíš?

Na Štědrý den nám tu tedy zbyla jen jedna a musím říct, že byla výborná. A příští rok chci společně se sestrou péct častěji – chlapi zabavili děti a my dvě měly na pečení klid. Samozřejmě je úžasné, když se do pečení zapojí i děti, ale vánočka ani bochánky holky zatím moc neberou.

Chlapi s dětma
Tahle zůstala doma 🙂
Snídaně

Aby toho nebylo na večer moc, lodičky jsme pouštěli už po snídani. A pak během dne ještě několikrát. Jablka jsme taky krájeli během adventu víckrát – a vždycky to byla hvězdička!

Na zdobení a baňky už se Adélka moc těšila, až jsme málem zapomněly, že máme začít světýlkama!

Sranda musí být 😀
Nazdobeno jest 🙂

Odpoledne jsme se vydali na procházku, ze které bohužel nemám fotky, jen video. Ale bylo to fakt vtipné, Aďa se rozhodla, že pojede na odrážedle. Sníh už zase nebyl, tak to šlo.

A ještě dotvořeno kolem misky pod květináčem

Nutno říci, že při tom všem nestíhání jsem se snažila „nehrotit to“ ani na Štědrý den. Takže na fotkách vidíte i náš „provozní nepořádek“ a holky ani nebyly nějak extra oblečené, to jsem fakt nějak nestihla 🙂 Aďa navíc sukni odmítla. Tak jsem alespoň rychle navlékla šaty na sebe… A už se jedlo, pilo, hodovalo.

Dárky jsem do ložnice pašovala v taškách, když ještě holky dojídaly večeři. Dřív to nešlo a nechtěla jsem to dělat ve chvíli, kdy bude táta s holkama vyhlížet Ježíška, protože je ze dvora do kuchyně vidět. Naštěstí si nevšimly!

Malé fópá nastalo v okamžiku, kdy jsem si nevšimla, že mi Jirka nechal telefon na opěradle gauče v kuchyni, abych zazvonila, až budou venku vyhlížet. Myslela jsem, že zazvoní on přímo venku…

Na dárky jsem dala „jmenovky“ z fotek

Tak jsme na sebe trochu nechápavě koukali přes kuchyňské okno, já čekala na něj a on na mě… 🙂 Nakonec se zadařilo a ani nezmrzli! Holky se na dárky hned vrhly a byly nadšené.

Letos jsme poprvé slavili Štědrý den sami – loni s námi byla ještě i sestra s přítelem a rodiče. Byl to dost nápor, takže jsme naznali, že když už máme ty holky dvě, uděláme to jen v nejužším kruhu rodinném. Tedy ve čtyřech.

Musím říct, že to byl dobrý nápad, dárků bylo tak akorát, od babiček a tetiček si holky rozbalily dárečky později při návštěvách mezi svátky, přímo u nich. Přijde mi to tak nejlepší, než nahrnout všechny dárky v jeden den. I já jsem se jako dítě vždycky moc těšila, co mi Ježíšek nechal u babiček.

Pod naším stromečkem holky našly Zvukostrom a Waldorfskou duhu z Targe, Albi tužku se dvěma knihami, nějaké další čtení pro obě, Rainbow Pebbles, Adélka kufřík s nářadím (když tátovi tak ráda pomáhá) a Šárka dráhu pro autíčka. Od babiček a rodiny to pak bylo další Duplo (to u nás fakt jede denně, takže ho máme hodně), Magformers, kinetický písek a nějaké to oblečení.

Na závěr bych chtěla poděkovat všem babičkám, dědečkům, tetičkám i strýčkům, že je s nimi bezvadná domluva ohledně dárků. Holky nedostávají žádné zbytečnosti a nestane se, že by se nám doma sešlo něco dvakrát. Jsem fakt moc ráda! Raději volím cestu jednoho kvalitního dárku, i když vyjde dráž, než mít kupu těch, co nic nevydrží. Ještě jednou velké díky!

 

 

 

 

Publikováno v Doma

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *